beauty hurts, baby...

skinny bitch is back.

17. března 2017 v 12:54
Dlouho jsem nic nepsala. Byly proto důvody. Ale nepřestala jsem psát, protože by to skončilo.

Nedošla jsem k žádnému "zázračnému uzdravení", ani nenastala chvíle, kdy jsem se "probrala z iluzí". Nevyhledala jsem pomoc a ani jsem sama nedošla k prozření, že co dělám, je špatné. (Jak by taky mohlo?)

Válka pokračuje.

Střídavě přibírám a hubnu, pořád se mě drží ta prokletá číslice 50.
Vím, že mám extrémně zkreslené vnímání vlastního těla. Ne, že by mi to rvalo žíly, ale příjemné to není. Zrcadlo a mozek mi ukazuje něco jiného, než co vidí moje okolí, a co občas sama koutkem oka tu a tam zahlédnu v odraze oken, když scházím po schodech. Ano, jsem velmi štíhlá. Ne, nejsem hubená.

V podstatě nepanikařím, ale jsou tu momenty, kdy jsem na sebe extrémně naštvaná. Chvíle, kdy si nahlas stěžuju na přecpaný žaludek a házím vinu na eF, protože mě krmí. A on se na mě dívá, napůl pobaveně a napůl vyděšeně, jestli to myslím vážně. To jsou jediné chvíle, kdy ztrácím kontrolu a nenávidím se. Jsou věci, které si musím nechat pro sebe...

Dobrá zpráva je, že se - obecně vzato - vcelku ovládám. Snažím se být sama k sobě upřímná a přísná. A většinou se mi i daří. Během měsíce mívám zhruba jen tři dny, kdy poruším veganskou stravu, dopřeju si sýr, sladké, nebo vyloženě nezdravé jídlo. A je to skoro bez výčitek.

Začala jsem víc dbát na pohyb, kromě plavání jsem začala doma posilovat a také jsem začala běhat. A především, thinspo. Protože co je to za život, když nemáte inspiraci?
Motivace, lásko.
Protože když už se jednou rozhodnu, že chci být sama se sebou spokojená, že budu krásná, že slezu hory a že se vrátím do školy, tak to prostě dokážu. Budu ta dokonalá mrcha, skinny bitch, co dokáže všechno, co si usmyslí.

Tak co?
Jdete do toho semnou?


snowchild
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama