beauty hurts, baby...

tohle není začátek.

22. března 2016 v 17:18
Do něčeho padám.
Nevím, jak to popsat, jen to cítím. Není to začátek, už to trvá dlouho. Je to ve mně. Vnímala jsem to už jako malá, ale tehdy jsem to neuměla pojmenovat. Teď je to rok, co vím, jak to nazvat. A je to právě teď, co mi to něco tiše šeptá, co mám dělat.

Tuším, že je to problém… ne - tuším, že by to mohl být problém, pokud se to vymkne. Pokud to nechám zajít příliš daleko, tak ano, mohl by to být problém. Mohlo by to být odporné a drsné, mohlo by mě to i zabít. Potencionální problém mého budoucího já.

Ale to se nestane. Vím, že nemám na to být tou mrtvou kostrou o třiceti kilech, které do vyprahlých žil proudí fyziologický roztok. Pokud vím jak ovládat své tělo, pak vím jak ovládat tohle. A tak hluboko nespadnu.

Budu jen tím, čím jsem byla dřív, předtím, když zákony přibírání měly příliš krátké prsty na to, aby mě chytily, nehledě na množství čokolády a buchet, které jsem do sebe cpala. Stačí jen trocha kontroly, a viola! Zázrak. Zase budu tou křehkou, štíhlounkou dívenkou, jen teď budu lepší. Tenkrát jsem chtěla být neviditelná. Teď chci, aby se dívali. Chci, aby mě viděli. Donutím je dívat se.

Jejich oči mi dají pocit vítězství, stejně jako to číslo na etiketě mého oblečení. Budou to jejich obdivné pohledy a lichotivé poznámky, co mě nasytí. Bude to božské.

Chcete se dívat?

snowchild
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama